Dědické řízení od 1. 1. 2014

Dědické řízení od 1. 1. 2014

Rekodifikace občanského práva se ve velké míře dotkla též oblasti dědického práva.  Vedle značně rozšířené hmotněprávní úpravy se také objevují změny v procesních aspektech dědického řízení, resp. řízení o pozůstalosti. Níže vám přinášíme výběr hlavních změn v dědickém řízení dle novelizace od 1. 1. 2014.

Dědické řízení je tedy nově obsaženo v úpravě zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jako ‚ZŘS‘), v jeho hlavě III. Zahájení dědického řízení (řízení o pozůstalosti) zůstává prakticky stejné jako v úpravě před rekodifikací. Je jím tedy zahájení na návrh oprávněné osoby nebo zahájení bez návrhu (soudem z úřední povinnosti). Místní příslušnost soudu je obecně určována podle trvalého bydliště zůstavitele, tedy dědické řízení je vedeno u soudu, v jehož obvodu má zůstavitel trvalý pobyt. Místo trvalého pobytu se zjišťuje podle evidence obyvatel. V případě, že takový trvalý pobyt nelze zjistit, pak se bere jako určovatel místní příslušnosti bydliště zůstavitele.

Zákon umožňuje určit místní příslušnost podle dalších kritérií (místo nemovitého majetku zůstavitele, místo smrti) v případě, že se nepodaří zjistit příslušnost podle předchozích dvou. Zákon o zvláštních řízeních soudních také pamatuje na situace, kdy je určená místní příslušnost podle předchozích kritérií značně nevyhovující ve vztahu k dědicům (může to být z důvodu vzdálenosti atp.). V § 99 ZŘS je proto umožněná delegace z důvodu vhodnosti, k níž se však může vyjadřovat pouze omezený okruh osob, tj. dědic, stát a vypravitel pohřbu (podle § 110 ZŘS). V dědickém řízení od 1. 1. 2014 nadále hraje významnou roli soudní komisař, jímž může být pouze notář. Ten na základě § 100 ZŘS provádí úkony soudu prvního stupně, přičemž musí být k tomuto soudem pověřen.

Účastníci dědického řízení dle rekodifikace od 1. 1. 2014

Účastníkem dědického řízení je podle § 110 ZŘS ten, o němž lze důvodně předpokládat, že může být zůstavitelovým dědicem. V zásadě tak může jít o okruh blízkých podle zákonné dědické posloupnosti, dědicové podle dědické smlouvy, stát, a pokud nebyl zanechán majetek, resp. byl zanechán majetek nepatrné hodnoty, pak je účastníkem vypravitel pohřbu. S ohledem na úpravu hmotného práva nově ZŘS od 1. 1. 2014 zakotvuje též tzv. vykonavatele závěti a správce závěti. Ti jsou v určitých případech taktéž účastníky dědického řízení. Mezi účastníky se specifickým postavením v rámci dědického řízení pak patří manžel zůstavitele, nepominutelný dědic a věřitel zůstavitele. Účastenství posledních zmíněných v rámci dědického řízení však končí, jakmile se naplní zákonem stanovený účel jejich participace na řízení. V návaznosti na hmotné právo je třeba také upozornit na novinku v podobě tzv. výhrady soupisu pozůstalosti. Podle nové právní úpravy je totiž dědic povinen hradit dluhy zůstavitele v plné výši, neuplatní-li výhradu soupisu. Právo tuto výhradu uplatnit má však dědic pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Zákon však v ojedinělých případech počítá s variantou, že tato lhůta může být prodloužena. Soupis pozůstalosti následně provádí soudní komisař, tedy notář.

Novým institutem občanského práva v rámci dědického řízení je také odloučení pozůstalosti. V situaci, kdy je dědic zadlužen a pozůstalost, kterou by v rámci dědictví nabyl, by nepokryla všechny jeho dluhy, může věřitel žádat soudního komisaře o tzv. odloučení jmění. Nestane se tak, že po nabytí pozůstalosti v rámci dědického řízení tato splyne s dosavadním jměním dědice, ale zůstane nadále oddělena. Takto oddělená pozůstalost se má následně použít na uhrazení pohledávek věřitelů dlužníka i zůstavitele. Tato ustanovení v rámci dědického řízení od 1. 1. 2014 mají vést k větší ochraně věřitele. Dalším nástrojem ochrany věřitele je taktéž prodloužení promlčecí dobypo rozhodnutí o pozůstalosti o šest měsíců. Cílem je v tomto případě nepochybně to, aby promlčecí doba neuběhla v době řízení o pozůstalosti a aby měl věřitel po skončení dědického řízení ještě šanci svou pohledávku úspěšně vymáhat.

Nová hmotněprávní úprava, jak je patrné z výše popsaného, tedy vyvolala značné množství menších či větších změn v procesní úpravě dědického řízení, které nastaly od 1. 1. 2014. Posun zapříčiněný rekodifikací je však posunem pozitivním, neboť se klade větší důraz na autonomii vůle zůstavitele a účastníkům je obecně rozšířeno pole působnosti v rámci dědění.



Rychlý kontakt

COUFALOVÁ & KUBÍKOVÁ s.r.o. 
Bohunická 55, Brno, Česká republika.
Telefon: +420 541 219 135 http://www.advokatkybrno.cz