Dědické řízení od 1. 1. 2014

Rekodifikace občanského práva se ve velké míře dotkla též oblasti dědického práva.  Vedle značně rozšířené hmotněprávní úpravy se také objevují změny v procesních aspektech dědického řízení, resp. řízení o pozůstalosti. Níže vám přinášíme výběr hlavních změn v dědickém řízení dle novelizace od 1. 1. 2014.

Dědické řízení je tedy nově obsaženo v úpravě zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jako ‚ZŘS‘), v jeho hlavě III. Zahájení dědického řízení (řízení o pozůstalosti) zůstává prakticky stejné jako v úpravě před rekodifikací. Je jím tedy zahájení na návrh oprávněné osoby nebo zahájení bez návrhu (soudem z úřední povinnosti). Místní příslušnost soudu je obecně určována podle trvalého bydliště zůstavitele, tedy dědické řízení je vedeno u soudu, v jehož obvodu má zůstavitel trvalý pobyt. Místo trvalého pobytu se zjišťuje podle evidence obyvatel. V případě, že takový trvalý pobyt nelze zjistit, pak se bere jako určovatel místní příslušnosti bydliště zůstavitele.

Zákon umožňuje určit místní příslušnost podle dalších kritérií (místo nemovitého majetku zůstavitele, místo smrti) v případě, že se nepodaří zjistit příslušnost podle předchozích dvou. Zákon o zvláštních řízeních soudních také pamatuje na situace, kdy je určená místní příslušnost podle předchozích kritérií značně nevyhovující ve vztahu k dědicům (může to být z důvodu vzdálenosti atp.). V § 99 ZŘS je proto umožněná delegace z důvodu vhodnosti, k níž se však může vyjadřovat pouze omezený okruh osob, tj. dědic, stát a vypravitel pohřbu (podle § 110 ZŘS). V dědickém řízení od 1. 1. 2014 nadále hraje významnou roli soudní komisař, jímž může být pouze notář. Ten na základě § 100 ZŘS provádí úkony soudu prvního stupně, přičemž musí být k tomuto soudem pověřen.

Účastníci dědického řízení dle rekodifikace od 1. 1. 2014

Účastníkem dědického řízení je podle § 110 ZŘS ten, o němž lze důvodně předpokládat, že může být zůstavitelovým dědicem. V zásadě tak může jít o okruh blízkých podle zákonné dědické posloupnosti, dědicové podle dědické smlouvy, stát, a pokud nebyl zanechán majetek, resp. byl zanechán majetek nepatrné hodnoty, pak je účastníkem vypravitel pohřbu. S ohledem na úpravu hmotného práva nově ZŘS od 1. 1. 2014 zakotvuje též tzv. vykonavatele závěti a správce závěti. Ti jsou v určitých případech taktéž účastníky dědického řízení. Mezi účastníky se specifickým postavením v rámci dědického řízení pak patří manžel zůstavitele, nepominutelný dědic a věřitel zůstavitele. Účastenství posledních zmíněných v rámci dědického řízení však končí, jakmile se naplní zákonem stanovený účel jejich participace na řízení. V návaznosti na hmotné právo je třeba také upozornit na novinku v podobě tzv. výhrady soupisu pozůstalosti. Podle nové právní úpravy je totiž dědic povinen hradit dluhy zůstavitele v plné výši, neuplatní-li výhradu soupisu. Právo tuto výhradu uplatnit má však dědic pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Zákon však v ojedinělých případech počítá s variantou, že tato lhůta může být prodloužena. Soupis pozůstalosti následně provádí soudní komisař, tedy notář.

Novým institutem občanského práva v rámci dědického řízení je také odloučení pozůstalosti. V situaci, kdy je dědic zadlužen a pozůstalost, kterou by v rámci dědictví nabyl, by nepokryla všechny jeho dluhy, může věřitel žádat soudního komisaře o tzv. odloučení jmění. Nestane se tak, že po nabytí pozůstalosti v rámci dědického řízení tato splyne s dosavadním jměním dědice, ale zůstane nadále oddělena. Takto oddělená pozůstalost se má následně použít na uhrazení pohledávek věřitelů dlužníka i zůstavitele. Tato ustanovení v rámci dědického řízení od 1. 1. 2014 mají vést k větší ochraně věřitele. Dalším nástrojem ochrany věřitele je taktéž prodloužení promlčecí dobypo rozhodnutí o pozůstalosti o šest měsíců. Cílem je v tomto případě nepochybně to, aby promlčecí doba neuběhla v době řízení o pozůstalosti a aby měl věřitel po skončení dědického řízení ještě šanci svou pohledávku úspěšně vymáhat.

Nová hmotněprávní úprava, jak je patrné z výše popsaného, tedy vyvolala značné množství menších či větších změn v procesní úpravě dědického řízení, které nastaly od 1. 1. 2014. Posun zapříčiněný rekodifikací je však posunem pozitivním, neboť se klade větší důraz na autonomii vůle zůstavitele a účastníkům je obecně rozšířeno pole působnosti v rámci dědění.

Rychlý kontakt